Sám za humny

3. dubna 2011 v 17:23 |  Společnost
Nevím, jestli jde o specifikum našich končin, zvláště zdejšího venkova, nebo se tímto dotknu fenoménu obecnějšího. Jsou lidé, kteří rádi a často bloumájí po lese i poli, město nevyjímaje. Nemohu se dosíci proč, ale individuum, které nechodí v družině, v páru či alespoň ve vleku svého psa je ostatním podezřelé.
Kolikrát musím za jedinou cestu odrážet někdy tázavé, jindy soucitné pohledy druhých. Je to už dva roky, co mi pošel pes, a přece se mě už dva roky ptají, kde ho mám. Pes je totiž ospravedlnitelný důvod k procházce v jednom. Jedna známá se kvůli těmto dotěrům psíka pořídila, aby se hloupých otázek kde má muže a dceru? a proč nejdou s ní? zbavila.
Ve zdejších vodách je třeba mít tuhý kořen, aby jej okružanky nezlikvidovaly.
V jejich představách je totiž samotný jedinec nutně a) nešťastný, protože sám nebo b) podivný, protože společnost nevyhledává.
A to jsme se ještě nedostali např. k samostatným návštěvám veřejných zařízení jako kina, galerie, koncertní a divadelní sály...
Možná by zabralo opáčit: A Vy se bojíte chodit sami? Nebo se jen bojíte hloupých dotazů, jaké sami kladete?
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama