Obchodníci na čekané

28. června 2011 v 19:11 |  Zámyšlenky
Vtrhla jsem do místního obchodu zdravou stravou shánějíc se po agaru. Prodavač a majitel v jedné osobě seděl nehnutě za pultem a studenýma očima mě přišpendloval k protilehlým dveřím. Nemáme!, pronesl s nezlomností v hlase.
Jeho matka, vědoma si nízkého EQ svého syna, se snažila situaci uhladit a spěšně dodávala, kdy zboží příjde.
Dala jsem se na ústup a vypochodovala dvěma kroky z krámu. Projíždějíc kolem budky s drogerií, kde měli zboží nastrčené přede dvěře, s cedulí AKCE velkou jako vrata, miě napadlo, že obchodníci jsou vlastně takoví pavouci. Čekají tiše v útrobách krámu (někdy je za pultem sotva vidíte) a vymrští se jako na péru při zaslechnutí nějakého šelestu, nebo podrážděním vlákna táhnoucího se ke zvonku na dveřích.

Nejzajímavější exmpláře jsou právě nemluvní prodavači mužského rodu. Jako by o kořist nejevili zájem, dokonce vypadají naštvaně, že je člověk ruší.
Vzpomínám na obchodníka s elektronickým šrotem - chci říct ojeté elektroniky - který byl tak tlustý, že ho pult natláčel do regálu za ním. Už jsem tam od té doby nebyla, ale nedala bych moc za to, že mu nějaké ty flashdisky vrostly do těla, jako plot do kmene stromu.
Na podobný tip jsem narazila též v jednom obchodu se světly a taky v zastrčeném hodinářství, které zvenčí vypadá, že mají neustále zavřeno. Všichni pánové mají shodné znaky: objemný břich a konstantní zamračenost bez ohledu na počasí.
Asi tu platí, že najedený pavouk o nové a nové mouchy nestojí.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama