sešroubuje, snýtuje, sková
(fíčurová melanž)
Romatnické město, řeknete si, když do Výmaru přijedete poprvé. Samou krásou se skoro roztéká. Z každého nevydlážděného kousku země, velkého třeba jen jako dvě dlaně, tryskají trsy květin. Ordnung, kam se podíváte: ze stromů neopadává listí, na zemi neleží jediný odpadek. U nás, i kdyby se povolala celá armáda zametačů a zahradníků, nedopracovali bychom by se takové dokonalosti.
Jenomže... něco jako by tu vysávalo vzduch potřebný k nadechnutí, to něco, co vysává i veškerou nečistotu. Je zajímavé, že někdy ani netřeba znát souvislosti, aby člověk vytušil, že...pod oním lakem nádhery něco tlí: prach a listí v přilehlém Buchenwaldu.
Před a za druhé světové války bylo město baštou NSDAP.
Buchenwaldský koncentrační a vyhlazovací tábor je dnes upraven a nachystán pro turisty a jiné návštěvníky, v kasárnách po důstojnících SS je ubytovna pro mládež.
Výmar je město s přebohatou kulturní tradicí. Na každém nároží stojí nějaká busta nebo sousoší významného umělce či filosofa (Hummel, Goethe, Wagner, Schiller, Liszt...). Také tu žil básník a dramatik Johannes Schlaf, dvojznačné označení Schlafweimar kýmsi vyřčené má něco do sebe.
Ač dnes město působí lehce ospalým dojmem, dřív tu byl pravý kulturní kvas. Elizabeth Förster Nietzsche, která má velký podíl na pozdějším zneužití bratrova díla nacisty po jeho smrti pozvala do Výmaru architekta H. C. van der Veldeho. Dům Nietscheových se stal místem setkávání umělců. Van der Velde, tento dům upravil a výstavbou budovy pro školu umění a řemesel se stal předchůdcem Bauhausu.
Bohužel, po Bauhausu zde mnoho stop nezůstalo, jsou neznatelné. Výmařané novoty trpěli jen neradi a nakonec odmítli školu dále podporovat. Výmarská klasika, zdá se, zvítězila.
Stejně tak na Nietzscheovu bustu/sochu jsem ve městě nenarazila. Zůstal dům, v němž dožil - archiv jeho děl. Dojemně vykroužená okna od Van der Veldeho lze rozeznat i v počínající tmě. Na zpáteční cestě z procházky od potemnělého domu jsem potkala kočku hlídající jednu vilku. Čeština se jí nelíbila, ale na němčinu se špatným přízvukem reagovala lépe než prodavačka minerálů, která odsekla Ne ještě dříve, než jsem dokončila otázku. Nejspíš výmarská klasika.