Leden 2013

Pár slov k prezidentské volbě

21. ledna 2013 v 19:14 Společnost



Fraška jménem prezidentské volby je za svým poločasem. Otázka jestli Sch. nebo Z., aneb výběr ze dvou, z nichž si vybrat nelze, nechme ještě chvíli stranou.

Proč nebyli navrženi lepší kandidáti

Celý systém volby je od kořene špatný. Proč je potřeba sesbírat 50 000 podpisů u kandidáta navrženého občanem, zatímco poslanec či senátor žádné podpisy sbírat nemusí? A proč tak závratné číslo? Dobrých lidí není málo, jen velmi málo kdy zaujmou média natolik, aby jim věnovala pozornost. Dobré příklady, který by nám mohli dát, a se kterým bychom se museli konfrontovat - což je vždy nepříjemné - většinu diváků/posluchačů/čtenářů netáhnou. Zloděj, korupčník a podobné živly jsou vítanou denní stravou mediálních konzumentů - blaží je, že ze srovnání s nimi vycházejí jako velmi dobří lidé.

Jinými slovy: lidi ve skutečnosti změny nechtějí. Pokud na obrazovce vidí postavu, kterou tam vídali v předešlých 20 letech, mají pocit bezpečí, kontinuity, iluzorní dojem, věci jsou na svém místě a svět se proto nemůže zhroutit. Za tu dobu jimpřes všechny korupční aféry přirostli k srdci. Stali se součástí rodiny, podobně jako hrdinové nekonečných TV seriálů.

Hlavní problém: neznámost - pod petici sebelepšího potenciálního kandidáta se nemůžete podepsat, pokud dotyčného a jeho názory neznáte.

Kandidáti, kteří se do 1. kola dostali, to potvrzují. Měli a) za sebou už nějakou politickou kariéru (Roithová, Zeman) b) podporu některé strany (titíž plus Fischer) nebo c) byli známí jako osobnosti kulturního života (Fischerová, Franz).

Tak kdo - Scharzi nebo Zemi?

Už mě přestalo bavit volit tzv. menší zlo. Jak s rozumem v hrsti vybrat mezi strýcem z Vysočiny, neurvalcem, který má za sebou nespočet politických i finančních afér a aristokratem, který by potřeboval logopeda anebo tlumočníka? Sch. teď působí jako ten kultivovanější, hlásá cosi o slušné politice a tradicích - pod těmito hesly se ostatně dostal do parlamentu.
Co tím vlastně myslí? Jaké tradice? Hovořit o slušnosti, když jednu korupční aféru vlády stíhá druhá, je přinejmenším hloupé a tradice? Návrat k první republice v době globalizovaného světa je nemožný (nikoli tím směrem, kterým míří). A málo kdo si uvědomuje, že tato meta by znamenala úplné zrušení sociálního systému. Za opěvané první republiky se kvůli materiální nouzi někteří lidé sebevraždili.

Sch. má máslo na hlavě: podílel se na tzv. reformách (pro připomenutí důchodová, růst DPH o 5 p. b., využívání nezaměstnaných jako neplacené pracovní sily atp.), přitom reálné mzdy klesají a deficity za uplynulé dva roky dávají dohromady bezmála 180 mld. Kč. Spoluodpovědnost si neodpáře.

Prímové obleky a fajfka jsou fajn, jen tu slušnost - v pravém slova smyslu - asi vytrousil z kapsy.

Proč si nepřečtu Žítkovské bohyně

19. ledna 2013 v 14:54 Co se jinam nevešlo
Kniha K. Tučkové se stala prodejním trhákem. To by neměl být důvod, proč si knihu nepřečíst, člověk by přece neměl dělat závěry dříve, než věc vyzkouší, ochutná, prožije... Něco mi říká, že to není tak úplně pravda.

Jednak jsem už nějaké trháky četla - např. některé knihy od Coelha, ale nejen to, v touze po čtenářské zkušenosti všeho druhu jsem si kdysi koupila jednoho Barbara Connana. Dílčí závěr: jak trhák, tak pokleslá literatura dobře poslouží k zamyšlení - zdůvodnit nelibost totiž dá mnohem více námahy, než nějaké dílo opěvat. Zato jste ochuzeni o čtenářský zážitek, který jste v tomto čase mohli získat četbou nějaké jiné knihy. A čas je to, oč tu běží - život je příliš krátký na to, abychom četli špatné knihy.

Zadruhé, a to je podstatnější, rozhlasové zpracování, které se tak brzy po vydání knihy dostalo do vltavského vysílání, mě vůbec nezaujalo. Spousta knih rozhlasovým zpracování ještě získá, ale tu jsem se nemohla zbavit pocitu ukoptěnosti; vyprávění chyběl spád, vývoj byl předvídatelný.
Vybavuji si scénu, jak jedna bohyně zahání bouři zaříkáním na svahu. Celou tu dobu jsem si říkala: copak to nešlo napsat, vymyslet lépe?

Námětem je kniha vzdáleně blízká knize Tadeusze Nowaka Ďáblové. Ta se odehrává o půlstoletí dříve v Polsku; zde ale nacházíme magický svět, kde se skutečně stýkají síly dobra a zla, kde není kouzlo dílem taktiky a psychologie. Vše je na hony vzdáleno vykonstruovanosti. Nowak navíc čtenáře okouzluje i jazykem - taky byl opravdový básník.

Protože jsou tu knihy jako Ďáblové, nepřečtu si Žítkovské bohyně - času je málo.

Pařeč reklamy

17. ledna 2013 v 12:00 Jazykový koutek

Svět reklamy je umělý a všichni to víme. Jeho tvůrci se zapletli, sami chytili do ok svých lží. Pokud se náhodou odvážíte zamyslet nad tím, čím polepují zboží a jiný materiál, změknou vám z toho kolena.
Před desítkami let, konkrétně za války, se namísto potravin začali prodávat potraviny s náhražkami nebo čistě z náhražek. Už jsme si zvykli, že na obalech se např. skví šťavnaté ovoce, ale vevnitř nalezneme jen umělé aroma nebo drobné kousky rozměklé marmelády, o jejímž složení bychom mohli vést spory.

V poslední době se ale spotřebitelé začali více zajímat o obsah podsouvaného nám jídla, a tak marketingoví odborníci hned přispěchali s bombastickými nápisy typu: "pravé ovoce" - může být ovoce nepravé?, "domácí" - to jako skutečně? nebo "ještě více(!) jahodovější" - to už snad raději bez komentáře...

Nejen že ani tak není takové sdělení důvěryhodné (u Čaje s citronem jde o lež tak jako tak, ať už je oním citronem pouze umělá vůně, nebo je ho v 20 g celého balení 1 %), jakožto spotřebitel jsem pohoršena pitomostí výrobců zaprvé už pro hloupost hesel samotných, za druhé proto, že takto odhalují, že dosud vodili zákazníky za nos, a ještě si odhalenou lež dovolují předkládat jako kdovíjaké vylepšení.

Nádraží v centru Brna

14. ledna 2013 v 8:00

Stránky občasnkého sdružení usilujícího o zachování vlakového nádraží v centru města.

Pár slov ke změnám blogu.cz

12. ledna 2013 v 18:33 Co se jinam nevešlo

Tak se nám blog změnil. Já změny nerada, zvláště pokud jsou k horšímu.
Zmizely nejnovější komentáře na hlavní stránce, statistika zmizela už loni v srpnu. Počítadlo na stránce nechci, zase tak moc mě návštěvnost nezajímá. Žebříčky také ukazují návštěvnost 0. Dost možná sem opravdu nikdo nechodí.
No nic. Výtka ke změnám byla poslána, bylo mi však doporučeno, abych se třeba k novým komentářům proklikala. Jenže na to jsem moc líná

Nechť. Už jsem přemýšlela, že to tu zabalím, ale není kam jinam jít a podporovat moloch zvaný Google nechci. Tak uvidíme, jak nám to tu zase po čase vyspraví. Další změny k horšímu mě definitivně vyženou.

Ale blog není jediné místo, kde se dějí změny k horšímu. Obdobně nám vylepšili email na seznamu - nový design o něco málo lepší (?), funkce horší. Mohla bych pokračovat. Zjevně je cílem uživatele na stránkách zdržet co nejdéle, takže uspořádání je namísto jednoduchého uděláno co nesložitější. Asi z toho plynou nějaké drobné.

Abychom se za čas nedostanli do stádia, že přihlašovací okénko bude poskakovat po stránce, a my jej budeme honit mezi bující reklamou. Co bychom taky chtěli, zadarmo!

Iracionalita na špatném místě

9. ledna 2013 v 20:31 Co se jinam nevešlo
Někdy jsem s rozumem v koncích - jsou lidé opravdu tak hloupí, nebo jen jednají na základě nějakých podivných, mě neznámých pravidel?

Dnes ráno se naše městečko probudilo s chabou, asi 2cm vrstmičkou sněhové pokrývky.
Sice hlásili na ten den teploty nad 0, to ale snaživým pracovníkům obce nezabránilo v tom, aby celý den pilně pracovali. Naší ulicí projela úklidová vozidla celkem 6x. Nejprve se posípal chodník - z části už zametený. Poté byly nasazeny traktory k posipu vozovek. To už sníh začal opadávat. Nic však nezabránilo napruženým pracovníkům, aby ještě v 15 hodin neodhrnuli zbylé zbytky břečky radlicí. Pěkně po jedné i po druhé straně. Radlice po holé vozovce rachotila už z dálky jako houfec čertů (a zřejmě byla odhrnuta s onou břečkou i část vozovky).

Nechápu. Sice víme, že zítra bude minimálně 3 stupně nad 0, ale jistota je jistota! Posypávat a odhrnovat se musí.

Kéž bychom stejnou bezhlavost a zápal mohli pozorovat i v mnohem závažnějších situacích, než je zbytečné odklízení břečky ze silnice.

Comenia Script

6. ledna 2013 v 22:17 Zámyšlenky

Používat jméno velikánů k pojmenování kde čeho je obvyklá praxe. Zdalipak by dotyčný s něčím takovým souhlasil? Jak by se asi k pojmenování nového písma jeho příjmením stavěl Jan Ámos?
Pokud mě na tomto problému něco štve, tak to, že právě pod jeho jménem by mělo postupně vymizet klasické psací písmo. Proč nenese tento nápad jméno autorky, měli bychom Lencová script, nebo něco takového. To by asi nebyla ta nejsnadnější cesta k popularizaci, pro marketing se hodí využít, či spíše zneužít jméno Komenského.

Pokud mají některé děti problémy s jemnou motorikou, je potřeba přemýšlet, kde vznikl problém. Pokud je to jen nesprávnou výchovou, tím, že místo pastelek a papíru dítě dostane do rukou joystick, není důvod, proč přecházet k jednoduššímu písmu. Pokud je u dítěte zjištěna nějaká porucha, ať chodí do speciální třídy nebo se mu věnuje zvláštní péče a sníží se nároky na něj. Začleňování zaostávající menšiny do většiny tím, že se přizpůsobíme její úrovni, je to nejhorší řešení.

Další argument by mohl znít: umět psát nepotřebujeme, každý má vždy po ruce elektronický notes, telefon atd., potřeba psaného písma se vytrácí. Myslím, že v případě takových argumentů bychom patrně došli k závěrům velmi neradostným a sice, že většina vyučované látky je nepotřebný balast. Ve většině zaměstnání si vystačíme s hrubou fyzickou silou, dovedností telefonovat a ovládat PC. U jedoucího pásu nepotřebujete umět dokonce ani to. Rázem jsme na úrovni cvičených opic.
Pokud lidem něco chybí, je to rozvíjení schopností nesouvisejících s racionálním uvažováním, leč citem a fantasií - to je mj. také důvod, proč je naše životní prostředí čím dál ohavnější...
Bohužel změny učebních osnov směřují právě opačným směrem. Zanedlouho budou ostrůvky kvalitní výuky jen Waldorfské školy a domácí vyučování.


Psát plnicím perem na papír můžeš být pro někoho svého druhu rozkoš. Já třeba lituji, že neumím ještě mnohem zdobnější, starší variantu psaního písma, někdy z 19. stol.
A je tu ještě jeden důvod, proč je fajn umět psát rukou - nepotřebujete k tomu elektrický proud, stačí tužka či pero a kousek papíru; a s mnohem větší pravděpodobností takové poznámky přežijí desítky let.