Leden 2015

Úvahy nad Satanskou biblí

25. ledna 2015 v 18:31 Zámyšlenky
Konečně jsem si ji "přečetla" (Blábolkou). A nedá mi to, abych sem nepřipíchla pár poznámek.
Je to kniha budící přemíru emocí už jen svým názvem (záměrně provokativním), obsah lze ale analyzovat zcela bez emocí.

Záleží hodně na tom, za jakým účelem knihu čtete, z jaké pozice, z toho potom vyplývá váš soud. Jste-li hermetik, jako P. Turnovský, kterého z mně neznámého důvodu povolali k napsání doslovu takové knihy (je to asi jako byste masožravce požádali o doslov ke knize o vegetariánství). Autora označuje za naprostého egocentrika a hedonistu. Myslím, že podstatou se doslovující se minul poselstvím oné knihy.
Kniha je určena zejména lidem, kteří byli výchovou a náboženským dogmatismem zohýbáni na svém charakteru k nadměrné pokoře, altruismu, potlačování přirozených pudů, pocitu vinny (kterou církve vnucují již malým dětem) apod.

Proto LaVey radí, abychom užívali života (evil ~ ďábel = live ~ život), nenastavovali druhou tvář, když nás někdo udeří, nenechali se vysávat od emocionálních upírů atd.
Kdo chce, najde si v knize své.

LaVeyovo stanovisko se může jevit krajním a je potřeba třídit. Předpokládám, že když dnes bude chtít někdo upálit vlastní dítě proto, že měl slyšení božího příkazu, bude to i věřící člověk považovat za příznak schizofrenie.
Stejně tak si jistě každý uvědomuje, že souložit od rána do večera, přejídat se a hrabat jen pro sebe nebude cesta ke štěstí, ale jak jsem napsala, kniha není určena všem.
Také není určena magorům, kteří se těší, že si počtou o čtvrcení nemluvňat při černé mši - budou zklamáni, nic takového tam totiž není. Od podobných nechutností se LaVey distancuje.

Jak si vyložit LaVeyovo pohrdání slabostí, vzývání moci? Turnovský tvrdí, že pěstuje kult síly a že tento kult stojí v pozadí fašismu, nacismu a komunismu. Diktátorské režimy a vlády existovaly vždy a vždy budou - jsou založeny na touze jedněch ovládat a ochotě nechat se ovládat druhých, většinou mnohem početnějších. Proto LaVey píše:

"…prokleti pokorní, neboť budou ušlapáni pod rozeklanými kopyty!", "…prokleti slabí, neboť se jim dostane jha!" Beru to čistě jako výzvu k tomu, aby člověk nebyl lhostejný, nenechal se manipulovat.

"Satanista ví, že modlení nepomáhá - ve skutečnosti naopak zmenšuje vyhlídky na úspěch, neboť ti, kdo jsou oddáni zbožnosti, až příliš často skládají ruce v klín a modlí se, aby došlo ke změně, jíž by vlastní aktivitou dosáhli daleko rychleji!"

Užitečný je i jeho postoj k nekritickému propadání orientální teosofii.

"Východní mystická náboženství učí lidi, aby ukáznili jakoukoli vědomou touhu po úspěchu, a mohli se rozplynout v univerzálním kosmickém vědomí. Učí je dělat vše, aby se vyhnuli zdravému sebeuspokojení a upřímné hrdosti na pozemské úspěchy.
Je zajímavé si povšimnout, že tomuto druhu víry se daří tam, kde materiální zisky jsou téměř nedostupné. Proto musí převažovat takové náboženské přesvědčení, které chválí své stoupence, že odmítají materiální statky a vyhýbají se takovým kategoriím, jež přikládají určitý význam materiálním úspěchům. Tímto způsobem lze lidi pacifikovat natolik, aby přijali svůj úděl, i kdyby byl sebetěžší."


Tady bych svou úvahu zakončila slovy koho jiného než autora:

"Ten, kdož váhá uvěřit všemu, je obdařen značnou inteligencí, neboť víra v jeden falešný princip je počátkem vší pošetilosti."

Česká kvalita

24. ledna 2015 v 20:51 Společnost

Poštovní schránka nám přetéká letáky z všenemožných obchodů, už dlouho. Ale tak rok dva pozoruji sílící smršť národovectví: na každém se skví česká vlajka a nápisy ujišťující o českém původu zboží. Aniž bych to prověřovala, je to bezpochyby jen marketingový trik zahraničních koncernů - "český původ" momentálně frčí..

Češi přestávají věřit (najmě) polským potravinám a čínskému haraburdí všeho druhu a chtějí původní české výrobky, doufajíce v kvalitu.
Jenže s českým původem je to složitější.
Jeden příklad je výroba zboží ze surovin, které nejsou získány na území ČR a zd ese jen zpracují. Např. jistá firma vyrábí čalamádu z maďarských zavařených okurek, polské cibule, čínské mrkve a rumunského kopru (či tak nějak), čímž vzniká tradiční český výrobek pyšnící se výše uvedenou značkou.
Podobně bychom se mohli ptát, jestli sýr vyrobený z polského mléka je český nebo ne.
Druhá varianta už se dá považovat za sprostý podvod. Nakoupí se zboží např. v Číně a tady se akorát vybrousí čínská značka a narazí místo ní česká. Osobně vím o firmě, která takto "vyrábí české vrtáky", navíc jde o německý koncern. Takže stejně kupujete čínskou kvalitu a zisky jdou do Německa. Líp už to vymyslet nejde. A nemusím dodávat, že lidi v takových fabrikách makají za 60 Kč á hod.

Podobně překupnicky se chovají ve vztahu k českým výrobcům dravější firmy české i zahraniční, které umí získat zakázky a zboží prodat. Pouze se přelepuje a přebaluje a výrobek té a té značky je na světě.

Jednoznačná zbraň proti tomu není. Snad jen podívat se vždy po historii firmy, někdy napoví i obyčejná šeptanda.
Stejně tak těžko radit, abyste si nechali vyrobit to a to u řemeslníka. Průměrná kvalita řemeslné práce je totiž ubohá.

Kladení věnců

6. ledna 2015 v 20:40 Co se jinam nevešlo
Níže popsané mě napadlo už dřív, ale teprve včera jsem se odhodlala k akci.
Jak už jsem jednou psala, hýbou mi žlučí všeude rašící pomníčky, stavěné v upomínku ukončených "projektů" financovaných z fondů EU. Někde jsem o tom psala, ale nemůžu teď najít kde.
Jeden takový pomníček, vysoký akorát tak, aby na něj mohli pohodlně močit psi, vyrostl na začátku chodníku v naší obci.
Chodník byl dříve vysypán štěrkem a tak se mu říkalo prašnica. Někdy v 70. letech v akci "Z" místní občané (nechyběl mezi nimi ani můj děda), chodník vydláždili ("Z" znamenalo zdarma, takže za práci dostali kulové).

Doba ovšem pokročila. PíáR EU je promyšlené do detailů, všem občanům se musí dát na vědomí, že jejich peníze protekli právě těmito kanály, aby poté, když řádně zpracují projekt a vynaloží jisté úsilí, byla jim část odevzdaných peněz milostivě navrácena. Ale musí za to vzdát hold ve formě "stálé vysvětlující tabulky".
Asi proto se často volí forma jakéhosi pomníčku, ty bývají stálé až až.

Pochybuji, že někdo pochopil mé gesto, ale budiž. Vybrala jsem se na hřbitov, tam z jednoho hrobu uzmula značně již usmolený a povětrnostními vlivy zdevastovaný věneček (do konktejneru se mi nějak lozit nechtělo) a vyrazila na místo. Pod pláštíkem noci jsem posměšně uctila EU tímto věnečkem a dvěma vyhořelými kalíšky.
Škoda že nemám fotku, ale takovéto počínání by bylo příliš riskantní, protože podezřelé - někdo by to mohl chápat jako znečišťování obce. Tak mi musíte věřit, že jsem tento svatokrádežný a výsměšný zločin v jednom opravdu spáchala.

Představuji si, jak by se taková akce dala pojmout ve velkém stylu. Někde v anonymním městě by akce mohla býti pojmuta se vší pompou a za bílého dne, skupinově; u pomníčku by se pronášely proslovy, nasledovaly by ceremonie a třeba i recitace nějakých bludných veršů. Jestli jste akční umělci, chopte se příležitosti, kterou vám tu zcela zdarma (má osobní akce "Z") nabízím; objeví-li se záznam akce v troubě, všeobecná sláva vás nemine.

Tak do toho!

Sousedé cikáni

3. ledna 2015 v 21:23 Společnost
Nedá mi to, abych nezaznamenala vyprávění známé, která bydlí v nedaleké vsi. Je to ves malá, kde všichni vědí všechno.
Pzn. na začátek - Všichni multikulti ať prominou, ale pro mě je cikán jako rom, rebranding neznamená žádnou změnu...

Tak tedy, v oné vsi, byl zdevastovaný dům. Podnikání se "sociálním bydlením" přivedlo sem tyto lidi. (Běžně se děje tak, že nějaký podnikavec koupí ruinu, do níž nastěhuje cikány a pak obírá stát o nemalé částky). V každé dědině je takových domů povíc, takže obchod jen kvete a není pomalu obec, aby tam neměli nějakou tu cikánskou rodinku. Někteří jsou celkem slušní, zato jiní jsou pěkní výlupci.

Tu jsou dvě historky o jedné takové vykutálené rodince.
První: cikáni kradli svým sousedům slepice a vykuchané vnitřnosti házeli přes plot zpátky.
Druhá: těmtýž sousedům otrhali několik stromů jablek. Měli celkem 6 pytlů, tak je hleděli zpeněžit. Jenže neměli čím odvézt pych do výkupny. Proto nejdřív zašli za mým strýcem. Když nepochodili tam, zašli za starostou. Ten se jich zeptal, kde jablka vzali - prý mu po tom nic není! Když nesehnali odvoz, vysypali jablka do nějaké škarpy, kde shnila.
Sousedi samotní a další obyvatelé obce by přidalo plné hrsti podobných zážitků. Mně utkvěly tyto. Vše má ale dovětek: rodina vyhořela (nevím, zda tomu někdo nepomohl, ale nedivila bych se) a odstěhovala se zpět do města, kde měla trvalé bydliště.

Obec z jejich přítomnosti neměla ani to zblo, protože v přidělování financí se počítá právě trvalé bydliště.
Cikáni šli do háje a ostatní si oddechli. Otázka je na jak dlouho.