Červen 2016

Vítejte na světě

9. června 2016 v 23:20 Společnost
Dnes jen taková mikropoznámka. Nemám to naštěstí vyzkoušeno na vlastní kůži (tedy ze všech stran), ale i tak je celkem známé, co všechno musí absolvovat taková nastávající matka za vyšetření, nespočet ultrazvuků, testů - běháním po doktorech se leckterá "baví" celé těhotenství. A když přestojí porod, nastoupí pravidelné návštěvy tzv. poraden.

Podle informací na jednom webu prý registrace dítěte u pediatra není ze zákona povinná, ale preventivní prohlídky v jistém slova smyslu ano.
... úplná absence lékařské péče by mohla být orgánem sociálně-právní ochrany dětí chápána jako zanedbávání péče o dítě, protože některé zdravotní vady a nutnost včasné léčby může odhalit jen odborník při preventivní péči. Proto je třeba silně doporučit, aby rodiče dítěti zvolili registrujícího pediatra a chodili s ním na pravidelné prohlídky.

Obludnost. Člověk má ještě tu svobodu zplodit a porodit děcko, taky má svobodu chodit do práce a povinnost děcko živit. Ale na vše ostatní od zdraví přes vzdělání už musí dohlížet státní orgány, protože rodiče nejsou dost kompetentní a vzdělaní, mohli by pochybit, zanedbat... Odchylka je důvod k odebrání dítěte. Žádné dříví v lese se netrpí.

Tak si říkám: co takhle začít regulovat přímo samotné rozmnožování: kdo s kým, aby se neplodili debilci v akoholovém či drogovém rauši, aby lidi s jistými zdravotními predispozicemi neplodili mrzáky atp. Tím by se přeci skutečně předcházelo potížím, ne? Totalita jak vyšitá. Ale když už někdo začne s touto logikou, tak se přeci nemůže zastavit u sledování a kontrol post, musí začít pěkně zkraje. (Jak nám ukázali nacisti, ono to jde - Lebensborny, sterilizace atd. To by v tom byl čert...!)

Ještě moje babička tuhle buzeraci zažívat nemusela. Dokonce ještě já sama jsem - alespoň před narozením - nebyla otravována žádnými ultrazvuky, focením, odběry plodové vody apod. Dnes je moje příbuzná zrovna ve fázi, kdy všechno tohle absolvuje. Chodí pravidelně do tzv. poraden, kde ji otitulovaná husa v bílém plášti stresuje, že je dítě podle tabulek hubené. Dokonce mu minule měřila hlavu. Asi civí víc do tabulek než na to děcko. Stres matky se přenáší na dítě -krásný vklad a uvedení do života v technokratické společnosti.

Národ vorvaní

4. června 2016 v 13:20 Zámyšlenky
Znáte to, občas se ocitnete odstřiženi od dobrých knih a počasí nepřeje, tak sáhnete i po časopisech. Mně se nabízel Koktejl, jinak nic. Časopis jsme kdysi odebírali, tak jsem překrásných exotických fotek přesycená. Dnes tyto časopisy vnímám jako svého druhu bulvár: nízkopříjmové skupiny obyvatel ukájí svou potřebu po luxusu listováním v lifestylových časopisech inzerujícími jim nedostupné zboží, jiní podobně uspokojují svou potřebu cestovat a zažívat dobrodružství listováním časopisy jako je Koktejl.

Ale k věci. Zaujal mě jeden článek o vorvaních. Zjednodušeně se jednalo o objev, že vorvani se dorozumívají (ultra)zvuky a jednotlivé klany mají různé diaůekty. Mláďata se této řeči musí naučit. A díky schopnosti vydávat ultrazvuk vidí každému svému členu až do žaludku, doslova. Poznají, kdo je nemocný, gravidní, co tráví atd. To pomáhá k porozumění mezi nimi. Prý dokonce mají lymfatickou soustavu rozvinutější než člověk a zasahuje částečně do mozku. Tito tvorové dokážou myslet úplně jinak a emoce přitom hrají zřejmě velmi důležitou roli - vorvani v žádném případě nejsou psychopati. :)
Pointa: odborníci vyvodili, že vorvani mají jisté osobní vědomí a kulturu, a tak vydali jakési prohlášení, aby se lidi chytili za nos a začali je brát jako sobě důstojné partnery (přestali je vyvražďovat).

Informace jsou skutečně závratné. Jednak si člověk uvědomí, jak málo toho o životě jiných živočichů víme. A že s rostoucím poznáním roste počet druhů, které se označují jako vyhynulé. Mnoho vyhyne dřív, než o nich pořádně něco zjistíme. Je k uzoufání smutné, že k tomu, aby člověk přestal vyvražďovat vše živé, je mu třeba vědomí, že mu druzí sahají alespoň po kotníky. Přitom bych začasté dala přednost společnosti vorvaní před lidskou.

Rybníkářství v Čechách a na Moravě.

3. června 2016 v 21:46 Životní prostředí
Jakožto příznivec koupání v přírodních vodách si musím postesknout. Nemám to štěstí, že bych bydlela u zatopeného lomu nebo pískovny, a tak ke koupání zbývají jen klasická chlórovaná koupaliště nebo zahnojené rybníky. Vůbec mi nevadí koupat se v jedné vodě spolu s jinými živočichy (myslím ryby, žáby apod.). Co mě ale neskonale sere je, že co rybník, to chovná nádrž na ryby. Každý rybník opanuje nějaké rybářské sdružení, které si osobuje nárok nakládat s onou vodní plochou, jako by to byl jejich majetek. A podle toho se chovají: sypou do vody žrádlo pro ryby a ryby samotné, což má dva důsledky: ryby vyžerou všechny pulce i menší žáby a jiné drobné živočichy, a kvůli žrádlu se ve vodě množí sinice a řasy. Co rybník, to hnusná smrdící žumpa, ve které je koupání hazard se zdravím.

Nevím, jestli někdy někoho napadlo, že by se rybníky daly využívat i jiným způsobem, např. ke koupání. Dají se upravit tak, že mají i samočisticí schopnosti (viz vodní biotopy). Omezení chovu ryb by přispělo k živočišné biodiverzitě, která je tímto narušena.
Než začnou rybáři řvát, je třeba říci: rybníků je ve srovnání s minulostí málo. Bylo by záhodno zakládat nové a rozdělit rybníky na chovné a ostatní - určené ke koupání a poklidné existenci jiných tvorů.

Jinak to dopadá tak, že v dříve poměrně čistém rybníku, který se hemžil žábami, narazíte akorát na pár žabích sirot. A ke koupání zbývá chlórovaný bazének, kde se v letním vedru (s)močí tisíc lidí. Obojživelníci živoří v několika málo jim vyhrazených chráněných rybníčcích. Vidět prohánět se v nádherně čisté vodě hejna pulců je extatický zážitek. Za kterým je, žel, nutné jet stovky km.