Červenec 2016

Digitalizace

19. července 2016 v 23:57 Společnost
Dnes se trochu mrkneme na to negativní, co s sebou přináší. Výhody jsou všem jistě známé. Ať už mluvíme o digitalizaci veřejných služeb, nebo třeba digitalizaci dokumentů archivního rázu (knih, časopisů, analogových kinofilmů apod.)
Výhody většinou každý zná: urychlení přístupu k informacím, údajně i nižší spotřeba papíru atp. A jelikož je společnost údajnou rychlostí a tzv. efektivitou přímo posedlá, jakmile padnou tato slova, ocitají se všichni, kdo by měli snad námitky, v roli konzervativců a zpátečníků.
Dalším fetišem je slovo pokrok.
Malá vsuvka: Nedávno dokončený nejdelší železniční tunel zv. Gotthardský (Švýcary) měří 57 km; jeho stavba trvala 20 let a stála 317 mld. Kč. A to všechno jen proto, aby si lidi zkrátili cestu o 1 hod! Zářný příklad obsese rychlostí, pro kterou je třeba na oltář klást oběti jakkoli veliké.
Na příkladu jste viděli, zaslepenost jde pře mrtvoly a racionální uvažování a poměřování pro a proti je to poslední, čeho bychom se v době údajně racionalistické dočkali. Takže se digitalizuje, protože "pokrok nezastavíš".

Pokrok nezastavila ani kina. Všechna se (často s přispěním dotací - čili nás všech) vrhla na digitalizaci. Stejně zejí prázdnotou a upadají i přes moderní vybavení.
Je nutné si uvědomit, že na tuto sféru (podobně jako na dotační penězovody) je napojeny určité sorty lidí a skýtá jim tu dobrou, tu horší obživu.
O digitalizovaný dokument se musíte nadále starat, neustále jej udržovat při životě zálohováním, aktualizací formátu, aby jej novější verze přečetly atd. Ochrana před zkázou je tedy jen zdánlivá, digitální médium je fragilnější než analogové.

Digitalizace veřejných služeb. Tzv. e-government je velké téma. Zaujal mě v souvislosti s tím dokument, jehož zdroj již nedohledám, ale jednalo se o slovenský dokument psaný informatiky. Podobné lze ovšem sledovat i zde. Neustále někdo dodává nějaký software k tomu či onomu, je takřka vždy předražený a nefunkční. O e-govermentu se mele v jednom kuse, ale že by se tím služby pro veřejnost výrazně zlepšovaly, se říct nedá.
Budu raději citovat (slovenský) zdroj: Dnes je zrejmé, že len na údržbu vzniknutých informačných systémov bude musieť štát alokovať ďalšie obrovské zdroje, ktoré odhadujeme až na 500 mil. eur [asi 15 mld. Kč] v najbližších piatich rokoch. V súčasnosti sa taktiež pripravuje nový operačný program (OPII), na ktorého realizáciu štát preinvestuje ďalších 800 mil. eur [24 mld. Kč] do roku 2020.

Náklady obrovské, ale když něco potřebujete, musíte stejně všechno vyřizovat osobně (některé úřady nutnost osobní návštěvy používají jako nástroj buzerace). Stát investuje nejvíce do vytváření nejrůznějších registrů - sběren osobních dat svých občanů (zdravotním stavem počínaje a tržbami konče). Tím ale ve směru "služeb občanovi" taky končí. V reálu to chodí tak, úředník chce po těhotné, aby těsně před porodem běhala po nějakých úřadech a vyřizovala si mateřskou. Proč? Prostě proto.

To jsme se dotkli jen počátečných investic a údržby, ale pak jsou tu ještě náklady na rizika - kyberútoky. Na tom mohou vydělat především informatici (jak ti, kteří jsou najímáni, aby něco "hekli", další nebo titíž, kteří vyvíjejí software se zaručeně účinnou ochranou proti útokům a dále pojišťovny.
Úryvek odsud:
Ukázalo se, že jediná kampaň postavená na Angleru mohla za rok jen z vyděračských (ransomware) útoků vynést až 34 milionů dolarů. [ransomware napadne váš počítač a abyste opět nad ním nabyli vládu, požaduje výpalné.]

Je tedy třeba myslet i na náklady kyberútoků. Málo kdo asi taky pomýšlí na možné rozsáhlejší výpadky elektřiny.

Samozřejmě by se e-government dal využít i konstruktivně, možnosti jsou velké, ale pravděpodobnost, že se tak v dohledné době stane, mizivá. Platí, že pokud lze něco zneužít, tak se toho musí využít. A peníze tečou proudem jako pivo na středověké hostině…