Srpen 2016

Diakritika

27. srpna 2016 v 13:10 Jazykový koutek
V písemné komunikaci je absence diakritiky to první, co mě uhodí do očí. Člověk by neměl druhého posuzovat podle každé maličkosti, jenže... mně to zkrátka jako maličkost nepřipadá.

1. Absence háčků, čárek a kroužků mění význam slov a tedy musíte vynakládat více energie na to, abyste pochopili, co pisatel míní.
Jinak řečeno: pisatel spoří svůj čas (to je nejčastější argument pro vynechávání diakritiky), a tím mrhá časem Vaším. Z mého pohledu obyčejná bezohlednost.

2. Z češtiny bez diakritiky vzniká jakási pařeč, primitivština.
Druhý nejčastější argument, kterým se lidi ohánějí na svou obranu, je, že jsou zvyklí takhle psát. Tedy jsou líní, ba shnilí dát si trochu té práce a psát alespoň tak, jak jim zobák narostl. V ústním projevu taky nemluvíme bez hacku a carek, tak bychom to neměli dělat ani při psaní. Zase tolik času se neuspoří. Podobně jako když někdo zbytečně šlape na plyn, když dojede do cíle, najednou má pocit, že toho času má nějak moc, a vzápětí jej promrhá nanicovatostmi.

Když tedy vidím, že někdo píše bez diakritiky, řeknu si : člověk shnilý a lehce bezohledný, nedbá na detaily, na kterých - dle mého - záleží.

Suma sumárum: Buďte ohleduplní ke své mateřštině, nic vám neudělala. A buďte ohleduplní i k ostatním jejím mluvčím. Je přece ve vašem zájmu, aby vám bylo správně rozuměno.

PS: Jedinou výjimku, kde takové paskvily toleruji, jsou telefonní zprávy. Už samotné vyťukávání je natolik opruzující proces, že hledat k tomu ještě další znaky (pokud vůbec jsou k mání) by člověku sebralo týdenní dávku trpělivosti. Asi proto je raději vůbec nepíši. :)

Politici vytváří podmínky pro příliv hladových hord

22. srpna 2016 v 18:39 Společnost
To není žádný veleobjev, stačí sledovat dění. Státní správa hmotných rezerv nakoupila 1 tisíc tun sušeného mléka (od Babiše, jak jinak, přijde si hnedle na 80 melounků). Prý pro případ humanitární pomoci. Herr Služpivo se zase snaží protlačit zákon, který by cizincům byť s přechodným pobytem umožnil volit do místních zastupitelstev. K zblití. Zákon, který dovoluje policii, aby vám pří "důvodném podezření..." vlezli do baráku a zabavili vám zbraně, už tu máme.
Přičinlivá církev se taky připravuje, do kutnohorské kostnice už se ženy bez šátku na hlavě nepodívají.

Národ je třeba odzbrojit, vzít mu jakékoli výsady v porovnání s vetřelci a z domorodců udělat občany druhé kategorie, otroky, kteří budou na pány makat a novousedlíkům sloužit k pobavení coby živé terče, případně objekty uspokojování sexuálních potřeb.

Sad roste sám

21. srpna 2016 v 13:33 -> ODKAZY
Připíchnu sem odkaz na soubor, který by opět mohl spadat pod šuple "konspirace". Vyskytují se tu totiž staří známí zednáři, ilumináti, židé i pojmy jako globální prediktor apod. Zvláštní je např, autoři mají spadeno na Bibli a s oblibou citují z Koránu, dále je nanejvýš podezřelé jejich vzhlížení se ve Stalinovi, ačkoli jimi opěvaný komunistické vzepětí a technický pokrok byl vykoupen otroctvím milionů Rusů. Dále je zde diskutabilní teorie rasová - křížení ras prý má vést k degeneraci. Atd. atd., sporných bodů je mnoho, ale to nebrání čtení - protože i tak je zde dost zajímavých postřehů. Není to čtení do šaliny ani na dobrou noc a nesfouknete je za víkend. Kdo si chce udělat vlastní názor, může přejít



Alespoň kratičký úryvek pro představu:

Principy realizované ve vztahu k vědě v davo-"elitářských" společnostech, včetně civilizace na základě Bible a USA jako její součásti, jsou jednoduché:

"Otroci nesmí disponovat poznávací a tvůrčí kulturou adekvátní Životu (1. priorita zobecněných pro-středků řízení: její ovládání je klíčem k získání konceptuální moci a ke zrodu vlastní konceptuální moci ve společnosti se všemi různorodými následky z této skutečnosti vyplývajícími);

"nesmí mezi nimi být žádní vědci, jejichž vědecké zájmy a činnost by vybočovaly z koncepce řízení (kádry řeší vše: buď úspěšně, nebo cíleně vybrané a do funkcí dosazené "kádry" nedokážou vyřešit ani jedno-duché úkoly, což je vlastně ve skutečnosti jejich úkolem);

"nesmí provozovat vědu (2. a 3. priorita zobecněných prostředků řízení), která by byla efektivnější než ta, kterou jim na základě svých zájmů povolí provozovat v jejich společnosti jejich otrokáři nebo kterou jim jejich otrokáři nuceně podstrčí.
To se týká všech věd bez výjimky, ale především veškeré sociologie a jejích odvětví.

Čas a práce a čas práce - zámyšlenka o plynutí času

20. srpna 2016 v 23:22 Zámyšlenky
Plynutí času, jak známo, vnímá jinak dítě a jinak člověk dospělý a starý. Zdánlivě se čas neustále zrychluje, ačkoli fakticky teče pořád stejným tempem (nebudeme zabíhat do situací z teorie relativity). Čím to tedy je?

Zaprvé: dítě objevuje svět. Dítě předškolního věku se každou chvíli setkává s něčím neznámým: tvary, slova, významy. Musí se učit jak věci vypadají, jak se nazývají, k čemu slouží, jak je užívat atd. Je to opravdu velký přísun informací. Jenže postupem času tento proud začne slábnout; prostředí ve kterém dítě žije mu začne být důvěrně známé a začne více vnímat opakování jevů a dějů.
Vážný zásah do života znamená nástup do školy - dítě se z bezbřehého bezčasí, neohraničeného, kdy není nuceno vnímat čas, protože čas vymezují jiní. Není nuceno si čas samo organizovat, a hlavně proto nemá potřebu čas sledovat na hodinách.

S nástupem do školy končí období bezčasí raného dětství. Postupně roste v jedincově životě podíl dne, kdy něco musí, dost často něco, co ho nebaví a nezajímá. V takovém případě se čas pocitově vleče. Nepříjemné či nudné chvíle, prostoje, čekání atp. se táhnou a zároveň při nich máme pocit, že čas ubíhá jaksi rychleji. Tímto způsobem promrhaný čas totiž ukrajuje z omezeného času, který máme k dispozici k opravdovému žití, poznávání, objevování, přemýšlení, veselení a smysluplné práci.

Jenže s narůstajícím věkem klesá podíl času, který musíme věnovat na praktické zabezpečení života vůči času naplno prožívanému (naplno prožívat "přítomný okamžik" i u běžícího pásu dokáže patrně jen magor).

Nakonec pracující člověk dosáhne stadia, kdy s očima upřenýma na hodinky stráví celý den v čekání na to, až skončí práce, až bude víkend, a bude si moci užít vyšetřenou chvilku podle svého. Objevování ztratí postupně na významu, člověk hnaný stereotypem ke smrtelnému loži kolikrát rezignuje i na to málo, co život nabízí. Protože je to závod předem prohraný: čas promarněný nesmyslou prací se prostě nikdy dohnat nedá, neživot vyměněný za peníze, za možnost fyzicky vegetovat, už nikdy nedoženete.
3. faktorem vedle započetí sledování hodin a scvrknutí se prostoru pro pravý život je tedy zlenivění, dobrovolné se stažení do ulity stereotypu ještě hlouběji, než by bylo nutné.
Tak čas cválá dospělci a stárnoucím lidem stále rychleji. Je to velmi prosté.

Samozřejmě, jsou jedinci, typy povolání a prací, které se neřadí do uvedeného příkladu. Jenže: kolik jich je? Kolik jedinců má to štěstí, že se dokáže obživit smyslem oplývající prací? Kolik lidí má čas či prostředky své vytoužené volno využít/prožít naplno (nikoli ve smyslu reklamních hesel prostou konzumací). Řeknu vám to, moc jich není. Ostatní jsou seřazeni v šiku, který se žene, odpočítávajíc své minuty a hodiny od jedné štafety ke druhé, od víkendu k dalšímu, od Vánoc k letní dovolené. Dost často jsou spokojeni s tím málem, co se jim za poklusu podařilo urvat. Jen si občas postesknou: ten čas tak strašně letí! Žel, aniž by věděli proč.

Predátorská kultura

9. srpna 2016 v 23:24 -> ODKAZY
"Predátorsky nastavená přírodní věda, která se snaží o aplikaci v technice, se spojuje s podobně nastaveným kapitálem a tato aliance, která trvá dodnes, deformuje kulturu."
Josef Šmajs
O predátoském a biofilním paradigmatu více ZDE


Společenské mikrosondy

7. srpna 2016 v 22:25 Společnost
Nedávno jsem byla svědkem následujícího incidentu. Cestujíc kamsi a majíc trochu času nazbyt, posadila jsem se na lavičku nedaleko brněnského nádraží. Opodál seděla parta bezdomovců, trochu popíjeli, ale nedělali hluk a bavili se slušně. Za chvíli se na obzoru vynořila policejní dvojice: muž a malá obtloustlá žena s buldočím výrazem. Blížili se k bezďákům způsobem odpozorovaným z amerických filmů
hezky pomalu a s výrazem, že si tu špínu podají). Nakráčeli tedy k nim a začali cosi o zákazu konzumace alkoholu na veřejnosti. Pak vytáhli jednu ženskou a na té se začala tlustice hojit - ligitimovat se, pak vypisovala nějaký papír, nesmírně nasupená a důležitá, vědomá si své vlastní nepostradatelnosti v boji za lepší kapitalistické zítřky, pro které jsou bezdomovci šmouhou na jinak navoněné a usměvavé tváři. Námitka: My nic špatnýho neděláme -pravdivá, leč naivní - byla houby platná.
Nevím, jakou vše mělo dohru, musela jsem jít, ale znechutilo mě to dostatečně. Tlustice si potřebovala na někom vylít zlost a tak si vybrala bezbrannou oběť.

Schválně jsem si tedy našla onu vyhlášku zakazující konzumaci alkoholu na veřejnosti. Kdyby to někoho zajímalo, je zde.

Jsou tam vyjmenované typy prostranství, kde se alkohol nesmí požívat. Na nástupních ostrůvcích (tam bezďáci neseděli). Možná by se tedy dal počítat nedaleký obchodňák. Ale stejně: ve městě je to samý obchod, kostel a zastávka MHD a přitom zahrádky jsou na každém kroku. Ke všemu většinou zabírají místo na chodníku. Když někdo popíjí na zahrádce vedle kostela, je to v pořádku, zatímco kdyby se tamtéž usadil na veřejnou lavičku, mohl by ho otravovat strážník. Není to absurdní?

Nejvíc mě na celé záležitosti ale šokovala ona policistka a její pomstychtivý, bachařský výraz. Takových lidí se opravdu bojím. Využijí svoji pravomoci, aby se na vás vozili, když k tomu mají příležitost či tu správnou náladu.

***
O lidské důležitosti by se dalo povídat. Obecně jsou mi tzv. důležití lidi k smíchu. I když mají hovno na/v hlavě, dokáží se tvářit, že tam přechovávají největší poklad světa. Bez jejich ctěné osoby by nevyšlo Slunce a Země by se vychýlila ze své dráhy. Takový opravdu dokáží pokazit den.
Třeba taková obyčejná prodavačka lístků na koupališti. Ačkoli v areálu není skoro ani noha, trvá na tom, že vás přes zákaz nemůže pustit s kolem dovnitř. Nemá pochopení pro to, že jste si zapomněli zámek a tváří se, jako by konala svoji povinnost v zájmu veřejného pořádku. Jako byste s tím kolem chtěli najet do každého, koho tam náhodou zahlédnete.
Měla jsem sto chutí ji poslat do oněch míst. Prostě blbka na svém místě. Svět je zřejmě plný takových blbů, kteří nedokáží uvažovat logicky a dělat výjimky z pravidel - puberťačce nedocházelo, že situace prázdného koupaliště a koupaliště praskajícího ve švech není v souvislosti se zákazem vstupu (!) s kolem to samé.
Dej blbovi špetku moci, tak vás tou špetkou utluče.